Příjezd do nového místa je vždy spojen se spoustou očekávání a tužeb. Přestože jsem se těšil na můj budoucí pobyt v Praze, cítil jsem každým okamžikem neutuchající strach z neznáma. Rád bych se proto s vámi podělil o mou zkušenost, jak jsem se přistěhoval do České republiky a co mě k tomu vedlo.
Odjezd do České republiky
Vyrůstal jsem ve Velké Británii a před odjezdem do České republiky jsem strávil 18 měsíců v New Yorku, doufaje, že pokud se začlením do této betonové džungle, tak potom budu v životě připraven již na cokoliv. Praha je ale něco úplně jiného. Jiné město. Jiní lidé. Jiný jazyk. Jiná atmosféra.
Před přistáním mého letadla z Manchesteru na pražském letišti Václava Havla jsem již cítil značnou nervozitou s kombinací nadšení a zároveň obav. Nebyl jsem si tak úplně jistý, jestli můj nový život v srdci Evropy, kde nikoho neznám, je ta správná životní volba. Brzy jsem si uvědomil, že budu mít dost příležitostí se seznámit s jinými lidmi a můj strach z neznáma je neopodstatněný.
Jak jsem se přistěhoval do České republiky aneb proč jsem si vybral Prahu?
Mým cílem přestěhování do Prahy bylo absolvovat TEFL kurz a obdržet certifikát, který by mi zde umožňoval vyučovat angličtinu. Těšil jsem, že bych mohl potkat studenty různého původu a učitele, se stejnými sny a obavami jako mám já. Trochu mě uklidnila myšlenka, že jsem na stejné lodi s ostatními, kteří se jako já odhodlali začít zde nový život.
TEFL kurz trval 4 týdny a byl časově náročný, že jsem skoro neměl čas seznámit se s novým městem. To značně zpomalovalo moji adaptaci ke zdejšímu stylu života, neboť jsem prostě neměl prostor myslet na nic jiného. Mohl jsem být kdekoliv na světě a bylo by to stejné, tak intenzivní byl tento kurz.
Jakmile jsem získal kvalifikaci a zahájil svoji kariéru učitele angličtiny, záhy všechno začalo vypadat jinak. Na oslavu jsem šel na procházku na Petřín a to byla ta chvíle, kdy jsem se zamiloval do Prahy. Shlížel jsem dolů na světla velkoměsta a na Pražský hrad přes hluboké údolí. Toto místo bylo nyní mým domovem. A přišla pravá chvíle na jeho prozkoumání. Vystoupal jsem až nahoru k Pražskému hradu, podnikl jsem výpravu na Vyšehrad, ponořil se do krás Národní galerie, poprvé okusil jaké to je žít v této zemi, v tomto městě. Nebyl jsem zklamaný.
Objevování České republiky křůček po křůčku!
Abych ještě více ukojil svoji touhu po cestování, vyrazil jsem na víkend do Českého Krumlova. Cítil jsem povinnost prozkoumat okolní svět od Prahy, abych mohl prohlásit, že jsem opravdu obyvatel České republiky. Toto malé město bylo naprosto mimořádné, dominovala tu, stejně jako v hlavním městě, historická architektura. Byl jsem ohromen tím, jak mohly živé bytosti postavit něco tak krásného a udělat uměleckou pýchu z něčeho tak všedního jako je budova. Stál jsem na zdech Krumlovského hradu a hleděl dolů na město, které mi připadalo jako drahokam zamrzlý v čase. Jenom zřídka bych mohl pocítit něco podobného, kdybych zůstal v New Yorku.
Víkendový výlet byl pro mne opravdu povzbuzujícím zážitkem. Přestože se Praha stala rychle mým domovem, uvědomil jsem si, že ji beru jako samozřejmost. Měl bych se každý den probouzet a křičet nadšením „Wow! Žiju v Praze!“ Ale bohužel, už jsem si tak zvykl na všechna ta úžasná místa, že mi vyklouzly z mé mysli. Oživil je až návrat z Českého Krumlova, když slunce zapadalo za kopce, které střežily toto velkolepé město, jež mě vítalo s otevřenou náručí. Slíbil jsem si, že pokud ještě někdy budu brát krásy Prahy za samozřejmost, tak musím na pár dní odjet. Dát šanci dobít bateriím a plně si uvědomit všechny ty nové zkušenosti, které získávám každý den.
S tímto vědomím jsem se vydával do malebných vesniček a měst obklopujících Prahu. Bez nároků na dlouhé vzdálenosti můžete snadno vystoupit ze všedního shonu a ponořit se do značně klidnější atmosféry. Místa jako jsou Rokycany a Kutná Hora mají vždy svojí mystickou atmosférou, která vás ponoří do historie a připomene vám, že Česká republika je mnohem víc než jen Praha, ve které pod povrchem obvyklých turistických památek to kypí životem.
Proč mě Praha očarovala?
Moje kariéra učitele angličtiny mi zatím představila celou škálu fascinujících lidí, které bych jinak nikdy nepotkal, pokud bych do Prahy přijel pouze na dovolenou. Spřátelil jsem se s postarším pánem, který byl mým studentem během zkušebních lekcí v TEFL kurzu. Stále mi a mým přátelům ukazuje fascinující místa „v postranních uličkách,“ jako například velmi levnou a autentickou vinárnu v severní části města. Shromažďujeme se u malého kulatého stolku, který jako by byl neoficiálně zarezervovaný pro nás majitelem vinárny, který nás vždy vítá s úsměvem na rtech. Dále muzikanti, kteří přinesou své kytary, zatímco já sedím a poslouchám tradiční české písničky v podání místních a popíjím výborné červené víno z jižní Moravy.
Mé tajné místo pro odpočinek
Moje další oblíbené místo je malý a tajný bar. Tak tajný, že dokonce vyslovit jeho jméno mě uvádí do vážného nebezpečí. Představil mi ho známý, který trval na tom, že určitě jdeme správným směrem, když jsme šplhali 10 pater do vysokého panelového domu. Poté zmáčkl tlačítko na dveřích, aby dostal povolení ke vstupu. Připadal jsem si jako bych měl být představen nějakému tajnému spolku Zednářů. Tajný spolek to nakonec nebyl, ale historie tam bylo plno. Starý byt, který se kdysi používal jako místo ke shromáždění herců a muzikantů, kteří byli potlačováni během komunistického režimu. I když je několik let po pádu komunismu, toto místo si uchovalo svoji atmosféru a slouží jako útulný přístav pro zdánlivě ztracené duše. Můžete sedět na pohodlné pohovce a číst si knihu, nebo za stolem hrát šachy. A čas od času se spustí projektové plátno a znenadání začne hrát film. Je to velmi unikátní místo mezi všemi těmi dalšími místy, které nepřestávám ve městě objevovat.
Doporučuji navštívit!
Další místo z této kategorie je kino Bio Oko, které je naprosto odlišné od všech kin, které jsem dosud zažil. Během svého života jsem si zvykl na typická kina za přemrštěné ceny nabízející naprosto neautentický zážitek. Bio Oko neprodává přesolený popcorn, nebo staré párky v rohlíku, ale vynikající pivo a nabízí Vám velkou škálu různých míst k sezení počínaje skládacími židlemi a konče pohovkami. A k tomu všemu velmi zvláštní až úchvatnou filmovou noc, na kterou se vždy těším již týden dopředu.
Proč je Praha tak výjimečná?
Je těžké popsat slovy proč je Praha tak výjimečná. Na povrchu se může zdát, že Prahu a její památky objevíte za pár dnů. Avšak pro skryté krásy se musíte ponořit daleko hlouběji než za Pražský hrad, Staré město a Václavské náměstí. Když uvážím, kolik zajímavých lidí jsem v Praze potkal a kolik zajímavých míst jsem navštívil, tak stoprocentně vím, že moje rozhodnutí pro přestěhování se do České republiky bylo to nejlepší, které jsem v životě udělal.
