Podceňovat platnost zákonů se nevyplácí. Demokracie v České republice je tu totiž nejen od toho, aby vám garantovala vaše práva, ale aby od vás i vyžadovala plnit své povinnosti. Nesplnění podmínek vašeho pobytu nemusí skončit jenom lehkým napomenutím, ale i výjezdním příkazem a zákazem pobytu na území České republiky. Dobře si tedy rozmyslete, zdali vám vyhoštění z ČR stojí za neznalost potřebných zákonů.
Co je to výjezdní příkaz?
Výjezdní příkaz je rozhodnutím, které může vydat několik českých institucí. K těm se ale dostaneme o něco později. Hlavní je totiž definovat, o co se v případě výjezdního příkazu jedná. Jde totiž o příkaz opuštění České republiky, potažmo i celé Evropské unie. Jedná se o závažný dokument, který není radno brát na lehkou váhu. Obvyklými důvody udělení výjezdního příkazu je například zrušení platnosti víza v České republice pobývajícího cizince, případně zrušení či zánik povolení k jeho trvalému nebo dlouhodobému pobytu na území země.
Spolu s výjezdním příkazem dostává cizinec momentálně pobývající na území České republiky ultimátum pro opuštění území státu. Doba tohoto ultimáta je v maximální délce 60 dnů, tak aby vyhoštění z ČR proběhlo co nejlidštěji i vůči vyhoštěnému. Ten má v této době právo uspořádat zbylé záležitosti a vyřešit například rodinné vztahy a majetkové vlastnictví. Délku ovšem nesmí za žádnou cenu přesáhnout.
V jakém zákoně hledat podmínky vyhoštění cizinců z ČR?
Výjezdní příkaz a jeho podmínky či okolnosti vzniku můžete najít v zákoně č. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů. Konkrétně se musíte zaměřit na Díl 5 Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, a to § 50 Výjezdní příkaz.
Kdo výjezdní příkaz vydává?
Výjezdní příkaz, tedy příkaz k vyhoštění cizinců, můžou vydat celkem tři české instituce.
Policie ČR
První a tou s nejdůležitější rolí je Policie ČR. Policie ČR vydává výjezdní příkaz například v situacích, kdy bylo cizinci zrušeno krátkodobé vízum či v případě, kdy jeho platnost uplynula. Dalším důvodem vydání příkazu k vyhoštění z ČR za pomoci výjezdního příkazu je ukončení přechodného pobytu či jiné vydané rozhodnutí o povinnosti opustit Českou republiku.
Zároveň může výjezdním příkazem od Policie ČR být i situace vydání rozhodnutí, které stanoví novou dobu k vycestování, ba i správní vyhoštění. Správní vyhoštění se zakládá na tzv. sankčních důvodech, kdy cizincům s přechodným pobytem na území českého státu může být zakázán vstup do země na 3, 5 ale i 10 let. Cizincům s povolením k trvalému pobytu pak může být rovněž zakázáno vstoupit na území českého státu až po dobu 10 let.
Ministerstvo
Dané ministerstvo může vydat výjezdní příkaz cizinci na základě zrušení platnosti dlouhodobého víza či uplynutím doby jeho platnosti. Rovněž jej může vydat na základě zamítnuté žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, ale i trvalému pobytu či zrušení a zánikem povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Shodně se může jednat i o zánik či zrušení povolení k trvalému pobytu, zrušení přechodného pobytu občana jiné členské země Evropské unie, ale i jeho rodinného příslušníka.
Ministerstvo zahraničních věcí
Poslední institucí, která může výjezdní příkaz cizinci uložit, je Ministerstvo zahraničních věcí. K vyhoštění cizinců přistupuje ministerstvo například v takovém případě, kdy cizincům na území České republiky přestane platit diplomatické či jiné zvláštní vízum. Ministerstvo se k vyhoštění z ČR uchyluje ale i v podobných případech jako předchozí instituce, tj. například neplatnost povolení k dlouhodobému pobytu či ukončení pobytu, které k pobytu na území ČR nepožadovalo vízum.
Výjezdní příkaz a občané Evropské unie
Občané EU, kterým byl v České republice uložen výjezdní příkaz, mají alespoň jeden měsíc na urovnání všech náležitostí na území našeho státu. Dobu je ale možné zkrátit v takových případech, kdy stát podezřívá cizince z bezprostředního ohrožení státu. Vyhoštění cizinců formou výjezdního příkazu rovněž cizincům zakazuje žádat o nové povolení dlouhodobému pobytu či o vydání nového dlouhodobého víza.
Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, aneb co se skrývá v paragrafu § 50a
V případě rozhodnutí jedné z českých institucí o vyhoštění cizinců z území státu, stanoví Policie ČR lhůtu na vycestování mezi 7 až 60 dny, v ojedinělých případech i na 180 dní. Pokud se cizinec před touto stanovenou lhůtou vrátí do země, v které obdržel povolení k dlouhodobému pobytu, může země od vydání výjezdního příkazu upustit.
Rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky se poté zaměřuje na cizince starší 15 let, kteří nevyužili možnosti dobrovolného návratu ve shodě se zákonem o azyl. Dále se pak jedná například o cizince, kteří nebyli oprávněni k pobytu na území Evropské unie, či o ty, které čeká vyhoštění z ČR z důvodu správního vyhoštění.
Vyhoštění z ČR – jak musí cizinci odjet?
Cizinci, kteří byli z ČR vyhoštěni, musí zemi opustit buď letecky či pozemní dopravou. Pokud se rozhodnou zemi opustit letecky, nesmí využít tranzitu přes jiné země Schengenského prostoru, a musí letět přímým letem mimo jejich území. Pokud by se cizinec pokusil absolvovat tranzit přes jiné země Schengenského prostoru, může být nevpuštěn na palbu, zadržen při pokusu o vstup na území dotčeného státu či správně vyhoštěn s plným zákazem vstupu na území prostoru.
Pokud se cizinec při vyhoštění z ČR rozhodne využít pozemní dopravu, musí o své cestě informovat místní instituce, konkrétně musí o svém záměru a přesně popsané cestě informovat cizineckou policii. Cizinecké policii poté musí cestu ohlásit alespoň 10 dní předem a počítat s tím, že povolení k odjezdu mu nebude uděleno na počkání.
Jak si zajistit bezproblémový pobyt na území České republiky?
Zcela zásadním doporučením je držet se českých zákonů. Pokud jste v České republice nově a nevyznáte se v českých zákonech, poraďte se s profesionály a především vždy dodržujte předem stanovené termíny. Nedodržení těchto zákonem daných termínů může mít nedozírné následky. Typickým příkladem pro katastrofální výsledky nedodržení termínů dokazuje například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 2 Azs 288/2017, ze dne 31.1.2018. Obžalované totiž hrozilo mnoho trestů za nedodržení termínů, ba i správní vyhoštění na dobu několika měsíců.
